Řezníkovy „Rapy jak pochodně“ aneb „Oheň na střeše.“

Povídání o muzice pro hodně moc tolerantní lidi, kteří dokážou v záplavě vulgarismů rozklíčovat, o čem vlastně, dech beroucí, horrorcore je. Podotýkám, že to není žádná umělecká recenze, jen pohled na muziku z klávesnice „postarší brunety.“ Předem varuju ….. je to jen pro silný jedince!!!  

z klipu "Soudní proces"

Vyrostla jsem na rockový muzice, kterou mám ráda do dneška. Ale to, co se mnou udělala muzika chlapce, kterej vystupuje pod pseudonymem Řezník, se nedá slovy popsat.

To se prostě musí zažít!!!

Poslouchám ho už měsíc. Furt dokola. A v jeho textech nacházím další a další poselství. Nikoho nemůžou jeho slova nechat v klidu, někdo ho odsoudí, jinej bude nadšením tleskat.

Originální muzika a hlavně geniální texty jsou bezesporu něco úplně novýho, co se v muzice objevilo. Tomuhle stylu hudby se, prej, říká horrorcore. To není z mý hlavy, to jsem si našla u strejdy Googla.

A jsem si jistá, že vyprovokuje všechny, kteří si tohle poslechnou!!!

Je to hlavně pro toho, kdož se nenechá znechutit oplzlými vulgarismy a vydrží vnímat to, co tím „chtěl básník říci.“

A že pro mě Řezník opravdu básník je!!! ….. a ne ledajakej!!! V jeho textech jsou takový přirovnání a slovní spojení, až se mi z toho tají dech.

První se mi dostala do uší „Hudba, u který se chcípá,“ následovala starší ….. „Vzestup zla.“ Nebudu tu popisovat jednotlivý skladby, jelikož mám pocit, že to ani nejde. Každá písnička má jinou aranž a já hlavně nemám takovou slovní zásobu jako Řezník.

Při poslechu jeho písní mám pocit, že čtu knihu složenou z jednotlivejch kapitol. Knihu pamětí mladýho, neskutečně talentovanýho kluka.

... Malej úryvek z písně „Vzestup zla:“

… tohle je vzestup zla, chápeme se žezla …..

… pořád jedu si to svý, je to zlý, je to můj sen

… je tu gen, mutrgen, gen, snad je to ten viník, měl ho Hitler, Walt Disney a má ho taky Řezník

… není z toho únik, jenom smrt je naše spása, za sto let už nikdo neuslyší to, co Řezník hlásá

… nervy mi to drásá, nutí mě to pořád tvořit, každou deskou stavím zeď, kterou nemůžete zbořit

… já stavím pořád dál, co jinýho v týhle schíze, chci tu po sobě nechat další pyramidy v Gíze

… chci vystoupat nejvejš, dál než seš na fetu, zotročit Boha, vomrdat planetu

… zničit tu maketu, iluzi života, vypne se vesmír a zůstane nicota …..

http://www.youtube.com/watch?v=4iCKZX9KoS0

Geniální texty opředený vulgaritou, sprostotou a nekonvenčními výrazy, provází pestrobarevná, rytmicky šlapající melodie, s použitím melancholickýho klavíru, tepajících bicích, syrový kytary, smutný píšťaly, či libých tónů houslí. Řezníkův hlas, občas i stydlivě znějící, provází bezkonkurenční bas zpěváka, který si říká De Sade a další hostující muzikanti, který ani neznám. Použití němčiny, španělštiny, polštiny, či ruštiny je tak skvěle propracováno, že vás ten nápad úplně položí.

Rap jako takovej, mě nikdy neoslovil, byly to pro mě jen takový kecy v jedný tónině. Řezník dal týhle muzice úplně jinej rozměr. Je to profesionálně a precizně smíchaná hudba z rocku, metalu a rapu, gradující současně s textem.

Svými slovy provokuje k zamyšlení nad absurdními předsudky ve společnosti, poukazuje na největší nešvary týhle doby a odsuzuje nesmyslnost lidskýho počínání. V každým kousku je jasně slyšet vzkaz určitýmu člověku. Jakoby si písní povídal s lidmi ….. prostřednictvím svý muziky.

Pokud neucítíte Řezníkův obrovskej talent,

jeho zatím nedoceněnej potenciál v textech i muzice

a budete vnímat pouze hrubá slova,

pak jste NIC nepochopili a dech vám bere leda tak mráz u huby.

"Oheň na střeše" z alba "Vzestup zla."

http://www.youtube.com/watch?v=dQp2M3bmVNw 

"Já a můj mozek" z alba "Hudba, u který se chcípá."

http://www.youtube.com/watch?v=hA3ttAahkWU&list=PL921A5D3FDCA910FC